Co je normostrana

Normostrana (zkráceně NS) je standardizovaná jednotka pro měření délky textu. V České republice a na Slovensku je definována jako text o délce 1 800 znaků, a to včetně mezer a interpunkce.

Díky této jednotné definici mohou autoři, překladatelé, korektoři i jejich klienti snadno a transparentně určit rozsah práce a její cenu. Normostrana odstraňuje nejasnosti, které by vznikaly při počítání na fyzické stránky, jejichž zaplnění ovlivňuje mnoho faktorů.

Proč se rozsah nepočítá na fyzické stránky?

Možná vás napadlo, proč se prostě nespočítají vytištěné stránky. Důvod je jednoduchý: vzhled jedné stránky se dramaticky mění podle formátování. Stejný text může zabrat polovinu stránky, nebo naopak dvě.

Faktory, které ovlivňují počet fyzických stran:

• Velikost a typ písma (fontu)
• Řádkování (jednoduché, 1,5 řádku, dvojité)
• Velikost okrajů dokumentu
• Rozdělení do odstavců a počet nadpisů

Oproti tomu je počet znaků naprosto přesný a neměnný údaj. Proto je normostrana spolehlivým základem pro férovou dohodu.

Kde se normostrana nejčastěji používá?

Standardizované měření rozsahu je klíčové v mnoha oborech:

• Překlady: Překladatelské agentury a freelanceři účtují cenu téměř výhradně podle počtu normostran zdrojového nebo cílového textu.
• Copywriting a tvorba obsahu: Při zadávání článků, blogových příspěvků nebo textů na web je normostrana jasným měřítkem rozsahu.
• Korektury: Cena za kontrolu pravopisu a stylistickou úpravu se rovněž odvíjí od délky textu v NS.
• Akademická sféra: Studenti se s požadavkem na minimální počet normostran setkávají u seminárních, bakalářských a diplomových prací.
• Žurnalistika a publikační činnost: Vydavatelé a redakce používají NS pro plánování obsahu a odměňování autorů.

Jak je to v zahraničí?

Zatímco v Česku je normostrana pevně zakořeněná, v anglicky mluvících zemích se mnohem častěji setkáte s účtováním za slovo (price per word). Jednotná mezinárodní norma neexistuje, proto je při mezinárodní spolupráci klíčové si způsob měření a cenu předem vyjasnit.